• 1:
• 1.1:
• 1.2:
• 1.3:
• 1.4:
• 1.5:
• 1.6:
• 1.7:
• 1.8:
• 1.9:
• 1.10:
• 1.11:
• 1.12:
• 1.13:
• 1.14:
• 1.15:
• 1.16:
• 1.17:
• 1.18:
• 1.19:
• 1.20:
• 1.21:
• 1.22:
• 1.23:
• 1.24:
• 1.25:
• 1.26:
• 1.27:
• 1.28:
• 1.29:
• 1.30:
• 1.31:
• 1.32:
• 1.33:
• 1.34:
• 1.35:
• 1.36:
• 1.37:
• 1.38:

1 -

Katalog nástrojů pro výzkumné účely

Níže naleznete výčet nástrojů, které jsou rovněž přístupné po zakoupení OUSHI Questionnaire System pro účely sběru dat. Nicméně tyto nástroje jsou určeny pouze pro nekomerční využití. Pro jakékoliv výzkumné záměry jsou k dispozici. Podrobější informace o každém nástroji najdete přes odkazy níže.

Měření osobnosti

• Big Three Perfectionism Scale – Short Form (BTPS-SF)
• Dark Triad Dirty Dozen (DTDD)
• Velká pětka (BFI)

Nástroje měřící psychické stavy

Osamělost

• De Jong Gierveld Loneliness Scale (DJGLS)
• Three-Item Loneliness Scale (TILS)

Stres

• Škála vnímaného stresu (PSS)
• Vicarious Trauma Scale (VTS)

Nástroje měřící psychické vlastnosti

Empatie

• Toronto Empathy Questionnaire (TEQ)

Sebe-úcta

• Dotazník obecné self-efficacy (GSES)
• Rosenbergova škála sebehodnocení (RSES)

Sensation seeking

• Brief Sensation Seeking Scale (BSSS)

Pracovní angažovanost

• Utrecht Work Engagement Scale (UWES)

Nástroje měřící spokojenost ve vztazích

• Experiences in Close Relationships – Relationship Structures (ECR-RS)
• Kansas Marital Satisfaction Scale (KMSS)

Nástroje měřící náboženskost a spiritualitu

• Multi-Dimensional Fundamentalism Inventory (MDFI)
• Spiritual Well-being Scale (SWBS)
• Škála každodenní spirituální zkušenosti (DSES)

Nástroje měřící závislosti

• Bergen Social Media Addiction Scale (BSMAS)
• Generalized Problematic Internet Use Scale 2 (GPIUS-2)
• Test pro identifikaci poruch působených užíváním alkoholu (AUDIT)

Nástroje měřící celkový zdravotní stav

• Screen for Early Eating Disorder Signs (SEEDS)

Nástroje měřící sociální žádoucnost

• Marlowe-Crowne Social Desirability Scale – Short Form (MCSDS-SF)

Nástroje monitorující pokrok v léčbě

• CORE-OM

1.1 -

Bergen Social Media Addiction Scale (BSMAS)

Bergen Social Media Addiction Scale (BSMAS) je šesti položková stručná sebehodnotící škála určená k hodnocení rizikové závislosti na sociálních sítích. BSMAS je adaptací Bergen Facebook Addiction Scale s jednoduchou záměnou termínu „Facebook“ za „Social media“. Položky odráží základní prvky závislosti:

• Význam – aktivita dominuje myšlení a chování,
• Modifikace nálady – aktivita modifikuje náladu
• Tolerance – pro dosažení předchozích účinků je zapotřebí zvyšování množství aktivity,
• Abstinenční příznaky – výskyt nepříjemných pocitů, když je aktivita přerušena nebo náhle snížena,
• Konflikt – činnost způsobuje konflikty ve vztazích, v práci/vzdělávání a dalších činnostech,
• Relaps – tendence vrátit se k dřívějším vzorcům aktivity po abstinenci nebo kontrole.

BSMAS hodnotí problematické chování při používání sociálních médií v průběhu dvanácti měsíců.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 3 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyplněním škály proband zjistí, zda se ho týká závislost na sociálních sítích.

Klíčová slova

Bergen Social Media Addiction Scale, BSMAS, závislost, sociální sítě, sociální média

Scorování a interpretace

Celkové skóre se získá sečtením bodů všech položek, a pohybuje se tedy v rozmezí 6-30 bodů, přičemž vyšší skóre znamená vyšší míru problematického používání sociálních médií a závislost na nich.

Odpovídací stupnice

Na každou položku respondent odpovídá na pětibodové Likertově stupnici od „velmi zřídka“ (1) po „velmi často“ (5).

Reference

Andreassen, C., Billieux, J., Griffiths, M., Kuss, D., Demetrovics, Z., Mazzoni, E., & Pallesen, S. (2016). The Relationship Between Addictive Use of Social Media and VideoGames and Symptoms of Psychiatric Disorders: A Large-ScaleCross-Sectional Study. Psychology of Addictive Behaviors, 30(2), 252-262. https://doi.org/http://dx.doi.org/10.1037/adb0000160252

Andreassen, C., Torsheim, T., Brunborg, G., & Pallesen, S. (2012). Development of a Facebook Addiction Scale. Psychological Reports, 110(2), 501-517. https://doi.org/10.2466/02.09.18.PR0.110.2.501-517

Duradoni, M., Innocenti, F., & Guazzini, A. (2020). Well-Being and Social Media: A Systematic Review of Bergen Addiction Scales. Future Internet, 12(24). https://doi.org/https://doi.org/10.3390/fi12020024

Zarate, D., Hobson, B., March, E., Griffiths, M., & Stavropoulos, V. Psychometric properties of the Bergen Social Media Addiction Scale: An analysis using item response theory. Addictive Behaviors Reports, 17(100473). https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.abrep.2022.100473

1.2 -

Big Three Perfectionism Scale – Short Form (BTPS-SF)

Big Three Perfectionism Scale – Short Form je krátkou verzí BTPS, která obsahuje 16 položek. Jedná se o sebeposuzovací dotazník hodnotící tři dimenze perfekcionismu: rigidní perfekcionismus (vyžadování vlastního bezchybného výkonu, sebekritický perfekcionismus (obavy z nedokonalého výkonu a silná sebekritika) a narcistický perfekcionismus (kritické vyžadování přehnané dokonalosti od druhých). Perfekcionismus je tedy vícedimenzionální osobnostní rys, který zahrnuje vysoké osobní standardy a kritické hodnocení sebe sama i ostatních.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po dokončení dotazníku se respondent se o sobě dozví, jak si stojí v jednotlivých dimenzích perfekcionismu.

Klíčová slova

Big Three Perfectionism Scale – Short Form, BTPS-SF, perfekcionismus, regidní perfekcionismus, sebekritický perfekcionismus, narcistický perfekcionismus

Scorování a interpretace

Pro každou dimenzi se spočítá celkový skór sečtením jednotlivých položek. Vyšší skóre znamená vyšší míru rysu (rigidní/sebekritický/narcistický perfekcionismus).

Odpovídací stupnice

Respondenti vyjadřují míru svého souhlasu s tvrzeními na pěti bodové Likertově stupnici od „silně nesouhlasím“ (1) po „silně souhlasím“ (5).

Reference

Feher, A., Smith, M., Saklofske, D., & Plouffe, R. (2020). The big three perfectionism scale–short form (BTPS-SF): Development of a brief self-report measure of multidimensional perfectionism. Journal of Psychoeducational Assessment, 38(1), 37-52. https://doi.org/10.1177/0734282919878553

Smith, M. M., Saklofske, D. H., Stoeber, J., & Sherry, S. B. (2016). The big three perfectionism scale: A new measure of perfectionism. Journal of Psychoeducational Assessment.

Svicher, A., Gori, A., & Di Fabio, A. (2022). The Big Three Perfectionism Scale–Short Form: An item response theory analysis of Italian workers. Frontiers in Psychology, 13. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2022.971226

1.3 -

Brief Sensation Seeking Scale (BSSS)

Metoda Brief Sensation Seeking Scale (BSSS) byla vytvořena adaptací a zkrácením počtu položek Sensation Seeking Scale-V (SSS-V). Obsahuje 8 krátkých tvrzení, ke kterým respondent vyjadřuje míru svého souhlasu. BSSS zachovává čtyři dimenze SSS-V: vyhledávání zkušeností (Experience seeking), náchylnost k nudě (Boredom susceptibility), vyhledávání vzrušení a dobrodružství (Thrill and adventure seeking) a dezinhibice (Disinhibition). Sensation seeking je prediktorem široké škály problémového chování. Jedinci s vysokou mírou sensation seeking tíhnou k rizikovým činnostem jako rizikové sexuální chování, bezohledné řízení, kouření, užívání alkoholu a nezákonných drog.

Délka vyplňování

Vyplnění BSSS trvá přibližně 3 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po dokončení dotazníku se respondent dozví, jak skóruje v sensation seeking, a jestli je tedy náchylný k rizikovému chování.

Klíčová slova

Brief Sensation Seeking Scale, BSSS, SSS-V, sensation seeking, rizikové chování, vyhledávání zkušenosti, vzrušení

Scorování a interpretace

V BSSS celkové skóre získáme sečtením bodů u všech položek a vyšší skóre odkazuje na vyšší míru sensation seeking u respondenta.

Odpovídací stupnice

Odpovědi jsou uvedeny na pětibodové stupnici označené jako „rozhodně nesouhlasím“, „nesouhlasím“, „ani nesouhlasím, ani souhlasím“, „souhlasím“ a „rozhodně souhlasím“.

Reference

Hoyle, R., Stephenson, M., Palmgreen, P., Pugzles Lorch, E., & Donohew, L. (2002). Reliability and validity of a brief measure of sensation seeking. Personality and Individual Differences, 32(3), 401-414. https://doi.org/https://doi.org/10.1016/S0191-8869(01)00032-0

Merino-Soto, C., Salas-Blas, E., Pérez-Amezcua, B., García-Rivas, J., Peña, G., & Toledano-Toledano, F. (2022). Brief Sensations Seeking Scale (BSSS): Validity Evidence in Mexican Adolescents. Int. J. Environ. Res. Public Health, 19(13). https://doi.org/10.3390/ijerph19137978

Zuckerman, M., Kolin, E. A., Price, L., & Zoob, I. (1964). Development of a sensation-seeking scale. Journal of Consulting Psychology, 28(6), 477–482. https://doi.org/10.1037/h0040995

1.4 -

Copenhagen Burnout inventory (CBI)

Copenhagen Burnout Inventory (CBI) byl vyvinut k měření vyhoření v různých oblastech. Jedná se o validní a spolehlivý nástroj skládající se z 19 jednoduše položených otázek. CBI obsahuje tři části dotazníku, z nichž se každá zaměřuje na jinou oblast vyhoření: osobní vyhoření, pracovní vyhoření a vyhoření související s klienty. V CBI je jádrem vyhoření únava a vyčerpání. Osobní vyhoření je operacionalizováno ve smyslu pocitů fyzické, emocionální a duševní únavy a vyčerpání, zatímco vyhoření související s prací se týká symptomů, které respondenti přisuzují své konkrétní pracovní činnosti. Vyhoření související s klientem namísto toho naťukává symptomy vyhoření selektivně odkazující na pocity respondentů vůči jejich cílovým klientům.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere okolo 5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyhodnocením dotazníku respondent zjistí, zda je v riziku vyhoření osobním, pracovním, souvisejícím s klienty nebo žádném.

Klíčová slova

CBI, burnout, syndrom vyhoření, vyčerpání, osobní vyhoření, pracovní vyhoření, vyhoření související s klientem

Scorování a interpretace

Pro každou subškálu CBI se počítá celkový skór jako průměr získaných bodů u jednotlivých položek. Průměrný skór se pohybuje mezi 0-100, přičemž vyšší skór naznačuje vyšší úroveň vyhoření. V celém dotazníku je jedna reverzní položka umístěna v subškále pracovní vyhoření: „Máte ve volném čase dostatek energie pro rodinu a přátele?“. Pořadí otázek není pevně dané a mělo by se střídat.

Odpovídací stupnice

Probandi odpovídají na položky CBI na pěti bodové škále, přičemž jsou v dotazníku ukotveny slovně dvěma způsoby podle typu položky, aby odpověď na položku dávala smysl (bodovány jsou stejným způsobem). První typ: „Vždy“ (100), „Často“ (75), „Občas“ (50), „Zřídka“ (25) a „Nikdy/téměř nikdy“ (0). Druhý typ: „Ve velmi vysoké míře“ (100), „Ve vysoké míře“ (75), „Částečně“ (50), „V nízké míře“ (25) a „Ve velmi nízké míře“ (0). Lze bodovat i jako 4 až 0 bodů.

Reference

Borritz, M., Rugulies, R., Bjorner, J., Villadsen, E., Mikkelsen, O., & Kristensen, T. (2006). Burnout among employees in human service work: design and baseline findings of the PUMA study. Candinavian Journal of Public Health, 34(1), 49-58. https://doi.org/10.1080/14034940510032275

Copenhagen Burnout Inventory - CBI. (2023). Det Nationale Forskningscenter for Arbejdsmiljø. Retrieved March 6, 2023, from https://nfa.dk/da/Vaerktoejer/Sporgeskemaer/Sporgeskema-til-maaling-af-udbraendthed/Copenhagen-Burnout-Inventory-CBI

Kristensen, T., Borritz, M., Villadsen, E., & Christensen, K. (2005). The Copenhagen Burnout Inventory: A new tool for the assessment of burnout. Work & Stress, 19(3), 192-207. https://doi.org/10.1080/02678370500297720

1.5 -

CORE-OM (Clinical Outcomes in Routine Evaluation – Outcome Measure)

CORE-OM je poměrně stručný, uživatelsky přívětivý dotazník určený k měření efektu psychoterapeutických či poradenských intervencí a rutinnímu monitorování pokroku v léčbě. Používá se na začátku terapie k určení rozdílů v závažnosti problémů, které lidé mohou mít, a v následujících intervalech k měření změn. Dotazník obsahuje 34 tvrzení, na které respondent odpovídá na škále, jak často se za poslední týden takto cítil. Položky jsou rozděleny do čtyř subškál:

• Duševní pohoda (spokojenost člověka se sebou samým),
• Problémy (symptomy běžné pro depresi, úzkost, důsledky traumatických událostí a tělesné symptomy),
• Fungování (blízké vztahy, celkové fungování člověka a další sociální aspekty),
• Riziko (rizikové chování ve vztahu k druhým lidem nebo k sobě).

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 7-10 minut.

Klíčová slova

CORE-OM, outcome measure, duševní pohoda, problémy, fungování, riziko

Scorování a interpretace

Z položek lze vypočítat skór pro všechny výše zmíněné subškály, celkový skór pro celý dotazník a celkový skór dotazníku bez subškály Riziko. Používá se průměrový skór, který nabývá hodnot 0 až 4. Vyšší skór znamená vyšší míru patologie. Osm položek je formulováno pozitivně a jsou skórovány reverzně (položky 3, 4, 7, 12, 19, 21, 31, 32).

Odpovídací stupnice

Klienti vybírají vždy jednu možnost na pětibodové škále od „vůbec ne“ (0) po „většinou nebo stále“ (4).

Reference

Evans, C., Mellor-Clark, J., Margison, F., Barkham, M., Audin, K., Connell, J., & McGrath, G. (2000). CORE: Clinical Outcomes in Routine Evaluation. Journal of Mental Health, 9(3), 247-255. https://doi.org/10.1080/jmh.9.3.247.255

Evans, C., Connell, J., Barkham, M., Margison, F., McGrath, G., Mellor-Clark, J., & Audin, K. (2002). Towards a standardised brief outcome measure: Psychometric properties and utility of the CORE–OM. The British Journal of Psychiatry, 180(1), 51-60. https://doi.org/10.1192/bjp.180.1.51

Information about the CORE-OM. (2022). Clinical Outcomes in Routine Evaluation (and CST). Retrieved March 12, 2023, from https://www.coresystemtrust.org.uk/home/instruments/core-om-information/

Juhová, D., Řiháček, T., Cígler, H., Dubovská, E., Saic, M., Černý, M., Dufek, J., & Evans, C. (2018). Česká adaptace dotazníku CORE-OM: Vybrané psychometrické charakteristiky. Československá psychologie, 62(1), 59-74. https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/1415916

1.6 -

Dark Triad Dirty Dozen (DTDD)

Dark Triad Dirty Dozen (DTDD) je validní a stručný 12 položkový osobností inventář vyvinutý k zachycení možné přítomnosti tří komorbidních sociálně maladaptivních rysů – temné triády:

• Narcismus (položky 4, 5, 6, 7): pýcha sebestřednost, neschopnost vcítit se do druhého,
• Machiavelismus (3, 8, 9, 10): manipulace, cynismus, sobeckost,
• Psychopatie (1, 2, 11, 12): bezohlednost, bezcitnost, impulzivita.

Skládá se z krátkých tvrzení vyjadřujících tendence charakteristické pro jednotlivé složky temné triády, přičemž respondent zaznamenává míru souhlasu s těmito tvrzeními.

Délka vyplňování

Vyplnění celého inventáře zabere přibližně 3 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po vyhodnocení DTDD se pokusná osoba dozví, zda má nějaké rysy temné triády.

Klíčová slova

Dark Triad Dirty Dozen, DTDD, dark triad, temná triáda, narcismus, machiavelismus, psychopatie

Scorování a interpretace

Je možné počítat sumární skór pro každou subškálu zvlášť nebo pro celý inventář celkový skór. Vyšší skóre znamená vyšší míru rysu.

Odpovídací stupnice

Respondenti odpovídají na položky DTDD na 7 stupňové Likertově škále: „silně nesouhlasím“ (1) až „silně souhlasím“ (7).

Reference

Jonason, P., & Webster, G. (2010). The dirty dozen: a concise measure of the dark triad. Psychological Assessment, 22(2), 420-432. https://doi.org/10.1037/a0019265

Jonason, P., Webster, G., Kaufman, S., & Geher, G. (2013). What lies beneath the Dark Triad Dirty Dozen: Varied relations with the Big Five. Individual Differences Research, 11(2), 81-90. https://www.researchgate.net/publication/286027132_What_lies_beneath_the_Dark_Triad_Dirty_Dozen_Varied_relations_with_the_Big_Five

Jonason, P., & Webster, G. (2013). Putting the “IRT” in “Dirty”: tem response theory analyses of the Dark Triad Dirty Dozen—An efficient measure of narcissism, psychopathy, and Machiavellianism. Personality and Individual Differences, 54(2), 302-306. https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.paid.2012.08.027

Rogoza, R., Żemojtel-Piotrowska, M., Jonason, P. K., Piotrowski, J., Campbell, K. W., Gebauer, J. E., Maltby, J., Sedikides, C., Adamovic, M., Adams, B. G., Ang, R. P., Ardi, R., Atitsogbe, K. A., Baltatescu, S., Bilić, S., Bodroža, B., Gruneau Brulin, J., Bundhoo Poonoosamy, H. Y., Chaleeraktrakoon, T., … Włodarczyk, A. (2021). Structure of Dark Triad Dirty Dozen Across Eight World Regions. Assessment, 28(4), 1125–1135. https://doi.org/10.1177/1073191120922611

1.7 -

De Jong Gierveld Loneliness Scale (DJGLS)

De Jong Gierveld Loneliness Scale (DJGLS) je spolehlivý a validní nástroj určený k zachycení závažnosti pocitů osamělosti. Obsahuje 11 položek: 5 je formulovaných v pozitivním duchu a 6 v negativním. Negativní položky se vztahují především k tomu, že respondentům velmi chybí partner nebo nejlepší přítel a představují subškálu emocionální osamělosti. Pozitivní položky se vztahují především k absenci širší kategorie známých, kolegů a přátel a představují subškálu sociální osamělosti. Je možné škálu využít i jako jednodimenzionální nástroj pro měření celkové osamělosti.

Délka vyplňování

Na vyplnění celé škály je potřeba přibližně 3-5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyplněním škály respondent získá informaci o závažnosti vlastní osamělosti.

Klíčová slova

De Jong Gierveld Loneliness Scale, DJGLS, osamělost, emocionální osamělost, sociální osamělost

Scorování a interpretace

Skóre pro emocionální osamělost je součtem neutrálních a pozitivních odpovědí („více či méně“, „ano“ a „ano!“) u položek 2, 3, 5, 6, 9, 10 (položky formulované v pozitivním duchu). Skóre pro sociální osamělost je součtem neutrálních a negativních odpovědí na položky 1, 4, 7, 8, 11 (formulované v negativním duchu). Celkové skóre škály je součtem skóre emocionální a sociální osamělosti v rozmezí od 0 (neosamělý) do 11 (extrémně osamělý).

Odpovídací stupnice

Možné odpovědi jsou „ano!“, „ano“, „více či méně“, „ne“ a „ne!“.

Reference

de Jong-Gierveld, J., & Kamphuls, F. (1985). The Development of a Rasch-Type Loneliness Scale. Applied Psychological Measurement, 9(3), 289–299. https://doi.org/10.1177/014662168500900307

de Jong Gierveld, J., van Tilburg, T. (1999). Living arrangements of older adults in the Netherlands and Italy: Coresidence values and behaviour and their consequences for loneliness. Journal of Cross-Cultural Gerontology 14, 1–24. https://doi.org/10.1023/A:1006600825693

de Jong-Gierveld, J., & van Tilburg, T. G. (1999). Manual of the Loneliness Scale. Methoden en technieken https://research.vu.nl/ws/portalfiles/portal/1092113

de Jong Gierveld, J., Van Tilburg, T., & Dykstra, P. (2006). Loneliness and Social Isolation. In A. Vangelisti & D. Perlman (Eds.), The Cambridge Handbook of Personal Relationships (Cambridge Handbooks in Psychology, 485-500). Cambridge University Press. https://www.cambridge.org/core/books/abs/cambridge-handbook-of-personal-relationships/loneliness-and-social-isolation/246AFB3CA8837959725B67497331E0A8

1.8 -

Depression Anxiety Stress Scale (DASS-21)

Depression Anxiety Stress Scale nemá v českém prostředí ustálený název, ale můžeme například hovořit o Škále příznaků deprese, úzkosti a stresu. Jedná se o sebeposuzující instrument určený k měření tří souvisejících negativních emočních stavů: deprese, úzkosti a napětí/stresu. DASS-21 je zkrácená verze původního 42 položkového dotazníku, která obsahuje 21 položek zahrnujících tři subškály: deprese, úzkost a stres (každá po 7 položkách). Každá z těchto subškál zachycuje i obecnější dimenzi psychického stresu nebo negativní afektivity.

Délka vyplňování

K vyplnění celé škály je potřeba přibližně 10 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po vyhodnocení dotazníku se pokusná osoba dozví, zda projevuje nějaké příznaky deprese, úzkosti nebo stresu.

Klíčová slova

DASS-21, deprese, úzkost, stres, negativní afektivita, negativní emoční stavy

Scorování a interpretace

Pro každou subškálu se počítá sumární skór zvlášť: deprese (položky 3+5+10+13+16+17+21), úzkost (položky 2+4+7+9+15+19+20) a stres (položky 1+6+8+11+12+14+18). Skóry z DASS-21 musí být nejdříve vynásobeny dvěma, aby mohly být srovnávány s normativními daty. Výšší skór znamená vyšší míru rysu.

Odpovídací stupnice

Respondenti hodnotí, s jakou četností na ně uvedená tvrzení platila v uplynulém týdnu pomocí čtyř bodové škály (0 = vůbec ne, 1 = někdy, 2 = často a 3 = téměř vždy).

Reference

Depression Anxiety Stress Scale-21 (DASS21). (2023). Wisconsin. Retrieved February 28, 2023, from https://arc.psych.wisc.edu/self-report/depression-anxiety-stress-scale-21-dass21/

Depression Anxiety Stress Scales (DASS). (2022). Retrieved February 28, 2023, from http://www2.psy.unsw.edu.au/groups/dass/

Henry, J., & Crawford, J. (2005). The short-form version of the Depression Anxiety Stress Scales (DASS-21): Construct validity and normative data in a large non-clinical sample. British Journal of Clinical Psychology, 44(2), 227-239. https://doi.org/10.1348/014466505X29657

Lovibond, S.H. & Lovibond, P.F. (1995). Manual for the Depression Anxiety & Stress Scales. (2nd Ed.) Sydney: Psychology Foundation.

Vilímovský, T., & Kučera, D. (2018). Vilimovský & Kučera Czech DASS21. DASS Translations. http://www2.psy.unsw.edu.au/dass/Czech/Vilimovsky%20Czech.htm

1.9 -

Dotazník generalizované úzkostné poruchy 7 (Generalized Anxiety Disorder 7)

Generalized Anxiety Disorder 7 (GAD-7) je dotazník učený pro screening a měření závažnosti generalizované úzkostné poruchy (GAD). GAD-7 obsahuje 7 krátkých položek, které měří závažnost různých příznaků GAD podle uváděných kategorií odpovědí s přiřazenými body. Položky odkazují na časový horizont dvou uplynulých týdnů. GAD-7 neslouží k určení diagnózy GAD (jedná se pouze o screeningový nástroj).

Délka vyplňování

Vyplnění GAD-7 zabere cca 3 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyhodnocením dotazníku respondent zjistí, zda vykazuje symptomy GAD, či nikoliv.

Klíčová slova

Dotazník generalizované úzkostné poruchy, GAD-7, GAD, generalizovaná úzkostná porucha, úzkost

Scorování a interpretace

Celkový skór získáme sečtením bodů u všech položek. Vyšší skóre značí vyšší míru potenciální úzkosti. Pokud je skóre 10 a vyšší, doporučuje se klinické vyšetření pro určení diagnózy GAD.

Odpovídací stupnice

Respondenti hodnotí četnost příznaků úzkosti v posledních dvou týdnech na Likertově stupnici „vůbec ne“ (0), „několik dnů“ (1), „více než polovinu dnů“ (2) a „téměř každý den“ (3).

Reference

Löwe, B., Decker, O., Müller, S., Brähler, E., Schellberg, D., Herzog, W., & Herzberg, P. (2008). Validation and Standardization of the Generalized Anxiety Disorder Screener (GAD-7) in the General Population. Medical Care, 46(3), 266-274. https://doi.org/10.1097/MLR.0b013e318160d093

Plummer, F., Manea, L., Trepel, D., & McMillan, D. (2016). Screening for anxiety disorders with the GAD-7 and GAD-2: a systematic review and diagnostic metaanalysis. General Hospital Psychiatry, 39, 24-31. https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.genhosppsych.2015.11.005

Prikner, O. (2021). Vybrané psychometrické charakteristiky škály GAD-7 [Diplomová práce, Masarykova univerzita]. https://is.muni.cz/th/imwek/Diplomova-prace-finis.pdf

Spitzer, R., Kroenke, K., Williams, J., & Lowe, B. (2006). A Brief Measure for Assessing Generalized Anxiety Disorder: The GAD-7. Archives of Internal Medicine, 166(10), 1092-1097. https://doi.org/10.1001/archinte.166.10.1092

1.10 -

Dotazník obecné self-efficacy (General Self-Efficacy Scale)

Dotazník obecné self-efficacy či anglicky General Self-Efficacy Scale (GSES) je konzistentní, univerzální a spolehlivý nástroj určený k posouzení obecného pocitu vnímané vlastní účinnosti (či sebeuplatnění, sebe-výkonnosti, vlastní zdatnosti) s cílem předpovědět zvládání každodenních potíží i adaptaci po prožití nejrůznějších stresových životních událostí. Konstrukt self-efficacy představuje přesvědčení, že člověk dokáže zvládnout nový nebo obtížný úkol nebo se vyrovnat s nepřízní osudu. Skládá se z 10 krátkých položek, které se zaměřují na úspěšné zvládání situací.

Délka vyplňování

K vyplnění dotazníku jsou potřeba přibližně 4 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po vyplnění GSES se respondent dozví, jaká je jeho subjektivní míra vnímané vlastní účinnosti.

Klíčová slova

GSES, Dotazník obecné self-efficacy, General Self-Efficacy Scale, vlastní účinnost, sebeuplatnění, vlastní zdatnost, sebe-výkonnost self-efficacy, zvládání

Scorování a interpretace

Celkový skór GSES je spočítán sečtením všech 10 položek. Pohybuje se v rozmezí 10-40, přičemž vyšší skór představuje vyšší míru vnímané vlastní účinnosti.

Odpovídací stupnice

Respondenti značí míru souhlasu u každé položky na čtyřstupňové Likertově škále od „Nesouhlasím“ (1) po „Souhlasím“ (4).

Reference

Cuevas, C., & Penate, W. (2015). Validation of the General Self-Efficacy Scale in psychiatric outpatient care. Psicothema, 27(4), 410-415. https://doi.org/10.7334/psicothema2015.56

Hodačová, L., Cígler, H., Vachková, E., & Mareš, J. (2020). Psychometrické vlastnosti české verze Dotazníku obecné self-efficacy u populace hospitalizovaných pacientů. Československá psychologie, 64(6), 639-655. https://ceskoslovenskapsychologie.cz/index.php/csps/article/view/6/5

Luszczynska, A., Gutierrez-Dona, B., & Schwarzer, R. (2005). General Self-Efficacy in Various Domains of Human Functioning: Evidence from Five Countries. International Journal of Psychology, 40(2), 80-89. https://doi.org/10.1080/00207590444000041

Schwarzer, R., Jerusalem, M. (1995): Generalized Self-Efficacy scale. In: Wein-man J., Wright, S., Johnston, M. (Eds.), Measures in health psychology: A user’s port-folio. Causal and control beliefs. Windsor, UK, NFER-Nelson, 35-37. dostupné zde

1.11 -

Experiences in Close Relationships – Relationship Structures (ECR-RS)

Experiences in Close Relationships – Relationship Structures nebo také Relationship Sctuctures Questionnaire (ECR-RS) je 9 položkový sebeposuzovací nástroj určený k hodnocení vztahových vazeb k blízkým osobám. ECR-RS jasně specifikuje čtyři vazbové osoby – matku, otce, romantického partnera a nejlepšího přítele. Znění položek je konzistentní skrze čtyři vztahové kontexty a umožňuje tak smysluplně posuzovat homogenitu či diferenciaci vazby skrze odlišné vztahové kontexty. Dotazník má dvě dimenze – vazbovou úzkostnost (3 položky) a vztahovou vyhýbavost (6 položek). Dimenze úzkostnosti odpovídá míře, do jaké má osoba tendenci projevovat obavy spojené s vazbou, jako je např. dostupnost a reakce vazbové osoby. Dimenze vyhýbavosti reprezentuje míru vnímaného diskomfortu při otvírání se druhým a spoléhání na ně. Lze ho také použít jako 9 položkovou verzi 36 položkového ECR-R.

Délka vyplňování

Vyplnění ECR-RS pro všechny vztahové osoby zabere přibližně 5-7 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po dokončení dotazníku se respondent dozví, jaké vztahové vazby k blízkým osobám vykazuje.

Klíčová slova

Relationship Structures, ECR-RS, vztahová vazba, vazbová úzkostnost, vazbová vyhýbavost

Scorování a interpretace

Pro každou vztahovou osobu zvlášť (tj. matka, otec, romantický partner, nejlepší přítel) se počítají dva skóry – jeden pro vazbovou vyhýbavost a druhý pro vazbovou úzkost. Skóre pro vazbovou vyhýbavost lze vypočítat zprůměrováním položek 1 až 6, přičemž se položky 1, 2, 3 a 4 jsou reverzní. Skóre vazbové úzkostnosti lze vypočítat zprůměrováním položek 7 až 9.

Odpovídací stupnice

Respondenti odpovídali, do jaké míry každá položka odpovídá jejich pocitům na sedmibodové škále od „zcela nesouhlasím“ (1) po „zcela souhlasím“ (7).

Reference

Fraley, R. C., Heffernan, M. E., Vicary, A. M., & Brumbaugh, C. C. (2011). The experiences in close relationships—Relationship Structures Questionnaire: A method for assessing attachment orientations across relationships. Psychological Assessment, 23(3), 615–625. https://doi.org/10.1037/a0022898

Siroňová, A., Cígler, H., Ježek, S., Lacinová, L. (2020). Psychometric Characteristics of the ECR-RS, Structure of the Relationship between Global and Specific Attachment – Cross-Validation of the Results Using the Czech and Original Versions of the ECR-RS. Studia Psychologica, 62(4), 291-313. 0039-3320. https://doi.org/10.31577/sp.2020.04.806

Cígler, H., Cvrčková, A., Daňsová, P., Hašto, J., Charvát, M., Ježek, S., Kaščáková, N., Lacinová, L., & Seitl, M. (2019). Experiences in Close Relationships: České verze metod pro měření vazby vycházející z dotazníku ECR. E-psychologie, 13(3), 57-74. https://www.researchgate.net/publication/347272524_EXPERIENCES_IN_CLOSE_RELATIONSHIPS_CESKE_VERZE_METOD_PRO_MERENI

Cvrčková, A. (2019). Psychometrické charakteristiky metody ECR-RS, struktura globální a specifické vazby – cross-validizace výsledků české a originální (anglické) verze metody ECR-RS [Rigorózní práce, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity]. https://is.muni.cz/th/br4lz/CvrckovaAneta_rigorozni_prace.pdf

Relationship Structures (ECR-RS) Questionnaire. (2014). Retrieved March 13, 2023, from http://labs.psychology.illinois.edu/~rcfraley/measures/relstructures.htm

1.12 -

Generalized Problematic Internet Use Scale 2 (GPIUS-2)

Generalized Problematic Internet Use Scale 2 (GPIUS-2) je multidimenzionální psychometrický nástroj, který obsahuje 15 položek hodnotících míru generalizovaného problematického užívání internetu zahrnující kognitivní stránku, chování a negativní důsledky, které jednotlivci zažívají. Faktorová struktura škály operacionalizuje problematické užívání internetu měřením pěti konstruktů: preference online sociálních interakcí (položky 1, 6, 11), regulace nálady (2, 7, 12), kognitivní zaujatost (3, 8, 13), nutkavé užívání internetu (4, 9, 14) a negativní důsledky (5, 10, 15). Každý konstrukt je měřen pomocí tří položkové subškály. Zahrnuje i šestý faktor druhého řádu (tj. nedostatečná seberegulace) zahrnující subškály nutkavého užívání internetu a kognitivního zaujetí.

Délka vyplňování

Vyplnění celé škály zabere přibližně 5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Respondent se po vyplnění dotazníku dozví, jak moc se ho týká problematické užívání internetu.

Klíčová slova

Generalized Problematic Internet Use Scale 2, GPIUS-2, problematické užívání internetu, online, internet

Scorování a interpretace

Celkové skóre lze vypočítat buď sečtením 15 položek (pohybuje se v rozmezí 8-120), nebo zprůměrováním skóre (rozmezí 1-8). Je také možné vypočítat celkové skóre pro každou subškálu zvlášť.

Odpovídací stupnice

Respondenti odpovídají na osmi stupňové Likertově škále od „rozhodně nesouhlasím“ (1) po „rozhodně souhlasím“ (8).

Reference

Caplan, S. (2002). Problematic Internet use and psychosocial well-being: development of a theory-based cognitive–behavioral measurement instrument. Computers in Human Behavior, 18(5), 553-575. https://doi.org/https://doi.org/10.1016/S0747-5632(02)00004-3

Caplan, S. (2010). Theory and measurement of generalized problematic internet use: A two-step approach. Computers in Human Behavior, 26(5), 1089–1097. https://doi.org/10.1016/j.chb.2010.03.012

Caplan, S. (2019). GPIUS2 Scale Items and Instructions. https://www.researchgate.net/publication/338046867_GPIUS2_Scale_Items_and_Instructions

Pontes, H., Caplan, S., & Griffiths, M. (2016). Psychometric validation of the Generalized Problematic Internet Use Scale 2 in a Portuguese sample. Computers in Human Behavior, 63, 823-833. https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.chb.2016.06.015

1.13 -

Kansas Marital Satisfaction Scale (KMSS)

Kansas Marital Satisfaction Scale (KMSS) je velice stručný, ale spolehlivý a validní nástroj určený k hodnocení spokojenosti se vztahem u manželských párů. Obsahuje tři položky, v nichž zkoumané osoby hodnotí svou spokojenost s manželem (manželkou) jako partnerem, s manželstvím obecně a se vztahem s manželem (manželkou).

Délka vyplňování

Vyplnění zabere přibližně 1-2 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Výsledkem dotazníku je celková spokojenost se současným manželstvím.

Klíčová slova

Kansas Marital Satisfaction Scale, KMSS, manželství, spokojenost, vztah

Scorování a interpretace

Celkové skóre získáme sečtením bodů u všech tří položek. Výsledné skóre se pohybuje od 3 do 21, přičemž vyšší skóre znamená větší spokojenost v manželství.

Odpovídací stupnice

Respondenti odpovídají na každou položku na sedmibodové škále od 1 (extrémně nespokojen) do 7 (extrémně spokojen).

Reference

Omani-Samani, R., Maroufizadeh, S., Ghaheri, A., Amini, P., & Navid, B. (2018). Reliability and validity of the Kansas Marital Satisfaction Scale (KMSS) in infertile people. Middle East Fertility Society Journal, 23(2), 154-157. https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.mefs.2017.10.005

Schumm, W. R., Paff-Bergen, L. A., Hatch, R. C., Obiorah, F. C., Copeland, J. M., Meens, L. D., & Bugaighis, M. A. (1986). Concurrent and Discriminant Validity of the Kansas Marital Satisfaction Scale. Journal of Marriage and Family, 48(2), 381–387. https://doi.org/10.2307/352405

Schumm, W. R., Bollman, S. R., Jurich, A. P., & Hatch, R. C. (2001). Family Strengths and the Kansas Marital Satisfaction Scale: A Factor Analytic Study. Psychological Reports, 88(3_suppl), 965–973. https://doi.org/10.2466/pr0.2001.88.3c.965

Schumm, W. R., Nichols, C. W., Schectman, K. L., & Grigsby, C. C. (1983). Characteristics of responses to the Kansas Marital Satisfaction Scale by a sample of 84 married mothers. Psychological Reports, 53(2), 567–572. https://doi.org/10.2466/pr0.1983.53.2.567

1.14 -

Katalog volně využitelných nástrojů

Zde uvádíme selekci nástrojů, které jsou k dispozici při pořízení našeho systému 0USHI Questionnaire System pro sběr dat. Tyto nástroje jsou systematicky rozděleny dle měřených oblastí a jsou k využití bez omezení. Za použití libovolného nástroje uvedeného v tomto katalogu je vyžadován poplatek ve výši 10 Kč, bez ohledu na to, zda se jedná o komerční nebo nekomerční využití.

Nástroje měřící psychické stavy

Deprese

• Depression Anxiety Stress Scale (DASS-21)
• Overall Depression Severity and Impairment Scale – long responses (ODSIS)
• Overall Depression Severity and Impairment Scale – short responses (ODSIS)
• Patient Health Questionnaire – 9 (PHQ-9)

Úzkost

• Depression Anxiety Stress Scale (DASS-21)
• Dotazník generalizované úzkostné poruchy 7 (GAD-7)
• Overall Anxiety Severity and Impairment Scale – long responses (OASIS)
• Overall Anxiety Severity and Impairment Scale – short responses (OASIS)

Syndrom vyhoření

• Copenhagen Burnout Inventory (CBI)

Pocity viny a hanby

• Škála prožitku viny a zahanbení (GSES)

Nástroje měřící psychické vlastnosti

Empatie

• Pictorial Empathy Test (PET)
• Self-Compassion Scale (SCS)

Senzitivita

• Sensory Processing Sensitivity Questionnaire (SPSQ)

Nástroje měřící spokojenost v životě/well-being

• Satisfaction With Life Scale (SWLS)

Nástroje měřící celkový zdravotní stav

• Patient Health Questionnaire – 15 (PHQ-15)

1.15 -

Marlowe-Crowne Social Desirability Scale – Short Form (MCSDS-SF)

Marlowe-Crowne Social Desirability Scale – Short Form (MCSDS-SF) je krátkou 13 položkovou verzí původní MCSDS, která měří náchylnost k sociálně žádoucím odpovědím. Z těchto 13 položek je 5 formulováno jako sociálně žádoucích (pravdivé) a 6 jako sociálně nežádoucích (nepravdivé). Jedná se o krátká a jednoduchá tvrzení, u kterých má respondent rozhodnout, zda pro něj platí, či neplatí.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 3-5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po dokončení dotazníku pokusná osoba zjistí, zda je náchylná k sociálně žádoucím odpovědím, či nikoliv.

Klíčová slova

Marlowe-Crowne Social Desirability Scale – Short Form, MCSDS-SF, sociální desirabilita, sociální žádoucnost

Scorování a interpretace

Celkové skóre se získá sečtením bodů všech položek. Položky 5, 7, 9, 10 a 13 jsou reverzní. Vyšší skóre indikuje větší tendenci k sociálně žádoucím odpovědím.

Odpovídací stupnice

Respondenti určují, zda jsou tvrzení pro ně pravdivá (T=1) nebo nepravdivá (L=2).

Reference

Lavidas, K., & Gialamas, V. (2019). Adaptation and psychometric properties of the short forms Marlowe-Crowne Social Desirability Scale with a sample of Greek university students. European Journal of Education Studies, 6(8), 230-239. https://doi.org/https://doi.org/10.5281/zenodo.3552531

Reynolds, W. M. (1982). Development of reliable and valid short forms of the Marlowe-Crowne Social Desirability Scale. Clinical Psychology, 38(1), 119-125. https://www.researchgate.net/publication/232465362_Development_of_reliable_and_valid_short_forms_of_the_Marlow-Crowne_Social_Desirability_Scale

Reynolds, W. M. (2015). Copy of cmsds Short Form and scoring instructions. https://www.researchgate.net/publication/280938637_Copy_of_cmsds_Short_Form_and_scoring_instructions

1.16 -

Multi-Dimensional Fundamentalism Inventory (MDFI)

Multi-Dimensional Fundamentalism Inventory (MDFI)je 15 položkový dotazník zachycující míru náboženského fundamentalismu. Nástroj se skládá ze tří subškál po pěti položkách: Vnější versus Vnitřní autorita (External/Internal authority), Pevné versus Tvárné náboženství (Fixed/Malleable religion) a Zavrhování versus Uznávání světa (Rejection/Affirmation of the world). První dimenze zachycuje přesvědčení, že jednání jedince je morální a správné, jen pokud se opírá o Boží autoritu. Druhá dimenze představuje postoj, že náboženská tradice je daná a existuje nezávisle na historických a kulturních podmínkách. Třetí dimenze zachycuje oceňování posvátna před světskými zkušenostmi.

Délka vyplňování

Vyplnění MDFI zabere cca 5 minut.

Klíčová slova

Multi-Dimensional Fundamentalism Inventory, MDFI, náboženský fundamentalismus, náboženství, Bůh

Scorování a interpretace

Celkové skóre získáme sečtením všech položek. Vyšší skóre znamená vyšší míru náboženského fundamentalismu.

Odpovídací stupnice

Pokusné osoby odpovídají na položky MDFI na pěti stupňové Likertově škále: „zcela nesouhlasím“ (1) až „zcela souhlasím“ (5).

Reference

Henry, R. S., Perrin, P. B., & Smith, E. R. (2022). Religiosity, Religious Fundamentalism, Heterosexism, and Support for Lesbian and Gay Civil Rights: A Moderated Mediation Approach. Social Sciences, 11(4), 174. https://doi.org/10.3390/socsci11040174

Kosarkova, A., Malinakova, K., van Dijk, J.P., Tavel, P. (2021). Vaccine Refusal in the Czech Republic Is Associated with Being Spiritual but Not Religiously Affiliated. Vaccines, 9(10), 1157. 10.3390/vaccines9101157

Liht, J., Conway, L. G., Savage, S., White, W., & O’Neill, K. A. (2011). Religious Fundamentalism: An Empirically Derived Construct and Measurement Scale. Archive for the Psychology of Religion, 33(3), 299–323. https://doi.org/10.1163/157361211X594159

Wibisono, S., Louis, W., & Jetten, J. (2019). The Role of Religious Fundamentalism in the Intersection of National and Religious Identities. Journal of Pacific Rim Psychology, 13. https://doi.org/10.1017/prp.2018.25

1.17 -

Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS)

Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS), česky Sebeposuzovací škála závažnosti a míry úzkosti, je validní a spolehlivý nástroj vyvinutý k hodnocení závažnosti a zhoršení úzkostných poruch a/nebo symptomů. Výhodou škály je její stručnost a snadnost použití: obsahuje 5 položek týkajících se četnosti úzkostných příznaků a jejich intenzity a také interference s pracovním nebo školním a společenským životem dané osoby. Položky se ptají na zkušenosti z posledního týdne.

Pozn.: Při administraci je vhodné respondentům poskytnout definici úzkosti.

Délka vyplňování

Vyplnění OASIS zabere přibližně 3-4 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyplněním škály respondent zjistí závažnost svých úzkostných symptomů, případně jejich zlepšení, či zhoršení po opakovaném vyplnění.

Klíčová slova

Overall Anxiety Severity and Impairment Scale, OASIS, úzkost, úzkostná porucha, úzkostné symptomy

Scorování a interpretace

Odpovědi na položky jsou kódovány od 0 do 4 a jejich součtem lze získat celkové skóre v rozmezí od 0 do 20. Vyšší skóre naznačuje větší závažnost a funkční postižení v důsledku příznaků úzkosti.

Odpovídací stupnice

Odpovědi na položky v této české adaptaci odpovídají originální verzi. U každé položky jsou vždy čtyři možné odpovědi bodované podle závažnosti na škále od 0 po 4. Příklad odpovědi může být: „Nikdy. Neměl/a jsem v uplynulém týdnu žádné úzkosti.“ (0) nebo „Neustálá úzkost. Cítil/a jsem úzkost pořád a nikdy jsem se nedokázal/a uvolnit.“ (4).

Reference

Norman, S.B., Campbell-Sills, L., Hitchcock, C.A., Sullivan, S., Rochlin, A.A., Wilkins, K.C., & Stein, M.B. (2011). Psychometrics of a brief measure of anxiety to detect severity and impairment: the Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS). Journal of psychiatric research, 45(2), 262-268. https://doi.org/10.1016/j.jad.2008.03.014

Norman, S.B., Hami Cissell, S., Means-Christensen, A.J. and Stein, M.B. (2006). Development and validation of an Overall Anxiety Severity And Impairment Scale (OASIS). Depression and Anxiety, 23(4), 245-249. https://doi.org/10.1002/da.20182

Mikoska, P., Novak, L., Pilarik, L., & Bok, T. (2022). A Czech version of the Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS): standardization and psychometric properties. BMC Psychiatry, 22(822). https://doi.org/10.1186/s12888-022-04365-5

Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS). (2023). Greenspace. Retrieved March 18, 2023, from https://greenspacehealth.com/en-ca/anxiety-oasis/

1.18 -

Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS)

Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS), česky Sebeposuzovací škála závažnosti a míry úzkosti, je validní a spolehlivý nástroj vyvinutý k hodnocení závažnosti a zhoršení úzkostných poruch a/nebo symptomů. Výhodou škály je její stručnost a snadnost použití: obsahuje 5 položek týkajících se četnosti úzkostných příznaků a jejich intenzity a také interference s pracovním nebo školním a společenským životem dané osoby. Položky se ptají na zkušenosti z posledního týdne.

Pozn. Při administraci je vhodné respondentům poskytnout definici úzkosti.

Délka vyplňování

Vyplnění OASIS zabere přibližně 3-4 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyplněním škály respondent zjistí závažnost svých úzkostných symptomů, případně jejich zlepšení, či zhoršení po opakovaném vyplnění.

Klíčová slova

Overall Anxiety Severity and Impairment Scale, OASIS, úzkost, úzkostná porucha, úzkostné symptomy

Scorování a interpretace

Odpovědi na položky jsou kódovány od 0 do 4 a jejich součtem lze získat celkové skóre v rozmezí od 0 do 20. Vyšší skóre naznačuje větší závažnost a funkční postižení v důsledku příznaků úzkosti.

Odpovídací stupnice

Odpovědi na položky v této české adaptaci jsou zkrácený oproti původní verzi tak, aby více odpovídaly typické Likertově škále: 0=Nikdy, 1=Zřídka, 2=Občas, 3=Často a 4=Neustále.

Reference

Norman, S.B., Campbell-Sills, L., Hitchcock, C.A., Sullivan, S., Rochlin, A.A., Wilkins, K.C., & Stein, M.B. (2011). Psychometrics of a brief measure of anxiety to detect severity and impairment: the Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS). Journal of psychiatric research, 45(2), 262-268. https://doi.org/10.1016/j.jad.2008.03.014

Norman, S.B., Hami Cissell, S., Means-Christensen, A.J. and Stein, M.B. (2006). Development and validation of an Overall Anxiety Severity And Impairment Scale (OASIS). Depression and Anxiety, 23(4), 245-249. https://doi.org/10.1002/da.20182

Mikoska, P., Novak, L., Pilarik, L., & Bok, T. (2022). A Czech version of the Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS): standardization and psychometric properties. BMC Psychiatry, 22(822). https://doi.org/10.1186/s12888-022-04365-5

Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS). (2023). Greenspace. Retrieved March 18, 2023, from https://greenspacehealth.com/en-ca/anxiety-oasis/

Sandora, J., Novak, L., Brnka, R., van Dijk, J. P., Tavel, P., & Malinakova, K. (2021). The Abbreviated Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS) and the Abbreviated Overall Depression Severity and Impairment Scale (ODSIS): Psychometric Properties and Evaluation of the Czech Versions. International Journal of Environmental Research and Public Health, 18(19), 10337. https://doi.org/10.3390/ijerph181910337

1.19 -

Overall Depression and Impairment Scale (ODSIS)

Overall Depression and Impairment Scale (ODSIS) je pětipoložkový dotazník, který zachycuje závažnost a zhoršení depresivní symptomatologie. Dotazník hodnotí nejdůležitější oblasti deprese a subsyndromální depresivní symptomy, přičemž zůstává nezávislý na konkrétních podtypech poruch nálady, jak je vymezuje DSM-5. Položky se týkají frekvence příznaků, jejich intenzity, jejich zasahování do pracovního nebo školního a společenského života. Položky se ptají na zkušenosti z posledního týdne.

Pozn. Při administraci je vhodné respondentům poskytnout definici deprese.

Délka vyplňování

Vyplnění ODSIS zabere přibližně 3-4 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyplněním škály respondent zjistí závažnost svých depresivních symptomů, případně jejich zlepšení, či zhoršení po opakovaném vyplnění.

Klíčová slova

Overall Depression Severity and Impairment Scale, ODSIS, deprese, depresivní porucha, depresivní symptomy

Scorování a interpretace

Odpovědi na položky jsou kódovány od 0 do 4 a jejich součtem lze získat celkové skóre v rozmezí od 0 do 20. Vyšší skóre naznačuje větší závažnost a funkční postižení v důsledku příznaků deprese.

Odpovídací stupnice

Odpovědi na položky v této české adaptaci odpovídají originální verzi. U každé položky jsou vždy čtyři možné odpovědi bodované podle závažnosti na škále od 0 po 4. Příklad odpovědi může být: „Nikdy. V uplynulém týdnu jsem žádnou depresi necítil/a.“ (0) nebo „Neustálá deprese. Cítil/a jsem depresi po celou dobu.“ (4).

Reference

Bentley, K. H., Gallagher, M. W., Carl, J. R., & Barlow, D. H. (2014). Development and validation of the Overall Depression Severity and Impairment Scale. Psychological Assessment, 26(3), 815–830. https://doi.org/10.1037/a0036216

Ito M., Bentley K. H., Oe Y., Nakajima S., Fujisato H., Kato N., et al. (2015) Assessing Depression Related Severity and Functional Impairment: The Overall Depression Severity and Impairment Scale (ODSIS). PLoS ONE 10(4): e0122969. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0122969

Osma, J., Quilez-Orden, A., Suso-Ribera, C., Peris-Baquero, O., Norman, S. B., Bentley, K. H., & Sauer-Zavala, S. (2019). Psychometric properties and validation of the Spanish versions of the overall anxiety and depression severity and impairment scales. Journal of affective disorders, 252, 9–18. https://doi.org/10.1016/j.jad.2019.03.063

Sandora, J., Novak, L., Brnka, R., van Dijk, J. P., Tavel, P., & Malinakova, K. (2021). The Abbreviated Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS) and the Abbreviated Overall Depression Severity and Impairment Scale (ODSIS): Psychometric Properties and Evaluation of the Czech Versions. International Journal of Environmental Research and Public Health, 18(19), 10337. https://doi.org/10.3390/ijerph181910337

1.20 -

Overall Depression and Impairment Scale (ODSIS)

Overall Depression and Impairment Scale (ODSIS) je pětipoložkový dotazník, který zachycuje závažnost a zhoršení depresivní symptomatologie. Dotazník hodnotí nejdůležitější oblasti deprese a subsyndromální depresivní symptomy, přičemž zůstává nezávislý na konkrétních podtypech poruch nálady, jak je vymezuje DSM-5. Položky se týkají frekvence příznaků, jejich intenzity, jejich zasahování do pracovního nebo školního a společenského života. Položky se ptají na zkušenosti z posledního týdne.

Pozn. Při administraci je vhodné respondentům poskytnout definici deprese.

Délka vyplňování

Vyplnění ODSIS zabere přibližně 3-4 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyplněním škály respondent zjistí závažnost svých depresivních symptomů, případně jejich zlepšení, či zhoršení po opakovaném vyplnění.

Klíčová slova

Overall Depression Severity and Impairment Scale, ODSIS, deprese, depresivní porucha, depresivní symptomy

Scorování a interpretace

Odpovědi na položky jsou kódovány od 0 do 4 a jejich součtem lze získat celkové skóre v rozmezí od 0 do 20. Vyšší skóre naznačuje větší závažnost a funkční postižení v důsledku příznaků deprese.

Odpovídací stupnice

Odpovědi na položky v této české adaptaci jsou zkrácený oproti původní verzi tak, aby více odpovídaly typické Likertově škále: 0=Nikdy, 1=Zřídka, 2=Občas, 3=Často a 4=Neustále.

Reference

Bentley, K. H., Gallagher, M. W., Carl, J. R., & Barlow, D. H. (2014). Development and validation of the Overall Depression Severity and Impairment Scale. Psychological Assessment, 26(3), 815–830. https://doi.org/10.1037/a0036216

Ito M., Bentley K. H., Oe Y., Nakajima S., Fujisato H., Kato N., et al. (2015) Assessing Depression Related Severity and Functional Impairment: The Overall Depression Severity and Impairment Scale (ODSIS). PLoS ONE 10(4): e0122969. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0122969

Osma, J., Quilez-Orden, A., Suso-Ribera, C., Peris-Baquero, O., Norman, S. B., Bentley, K. H., & Sauer-Zavala, S. (2019). Psychometric properties and validation of the Spanish versions of the overall anxiety and depression severity and impairment scales. Journal of affective disorders, 252, 9–18. https://doi.org/10.1016/j.jad.2019.03.063

Sandora, J., Novak, L., Brnka, R., van Dijk, J. P., Tavel, P., & Malinakova, K. (2021). The Abbreviated Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS) and the Abbreviated Overall Depression Severity and Impairment Scale (ODSIS): Psychometric Properties and Evaluation of the Czech Versions. International Journal of Environmental Research and Public Health, 18(19), 10337. https://doi.org/10.3390/ijerph181910337

1.21 -

Patient Health Questionnaire – 15 (PHQ-15)

Patient Health Questionnaire – 15 (PHQ-15) je krátký sebeposuzovací dotazník o 15 položkách určený ke screeningu somatizace a závažnosti somatických příznaků. PHQ-15 je subškála somatických symptomů odvozená z celého dotazníku PHQ. Třináct somatických symptomů PHQ-15 je zahrnuto v modulu somatických symptomů PHQ, v němž mají subjekty ohodnotit závažnost každého symptomu. Dva další fyzické příznaky – pocit únavy nebo nedostatku energie a problémy se spánkem – jsou obsaženy v modulu deprese PHQ.

Délka vyplňování

Vyplnění PHQ-15 zabere přibližně 3-5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po vyhodnocení dotazníku pokusná osoba zjistí závažnost svých somatických symptomů.

Klíčová slova

Patient Health Questionnaire, PHQ-15, somatizace, somatické symptomy, fyzické příznaky

Scorování a interpretace

Při určování skóre PHQ-15 se každý jednotlivý symptom kóduje jako 0, 1 nebo 2 a celkové skóre získané sečtením se pohybuje od 0 do 30. Vyšší skóre indikuje závažnější somatické symptomy.

Odpovídací stupnice

Respondenti hodnotí závažnost somatických příznaků na tříbodové stupnici: 0 (Netrápil), 1 (Trochu trápil) nebo 2 (Hodně trápil).

Reference

Dadfar, M., Asgharnejadfarid, A. A., Hosseini, A. F., Esfahani, M. N., Lester, D., & Kalibatseva, Z. (2020). Measuring somatic symptoms with the PHQ-15: A comparative study of three Iranian samples. Mental Health, Religion & Culture, 23(3-4), 289–301. https://doi.org/10.1080/13674676.2020.1718069

Hinz, A., Ernst, J., Glaesmer, H., Brähler, E., Rauscher, F. G., Petrowski, K., & Kocalevent, R. D. (2017). Frequency of somatic symptoms in the general population: Normative values for the Patient Health Questionnaire-15 (PHQ-15). Journal of psychosomatic research, 96, 27–31. https://doi.org/10.1016/j.jpsychores.2016.12.017

Kroenke, K., Spitzer, R. L., & Williams, J. B. (2002). The PHQ-15: validity of a new measure for evaluating the severity of somatic symptoms. Psychosomatic medicine, 64(2), 258–266. https://doi.org/10.1097/00006842-200203000-00008

Kroenke, K., Spitzer, R. L., Williams, J. B., & Löwe, B. (2010). The Patient Health Questionnaire Somatic, Anxiety, and Depressive Symptom Scales: a systematic review. General hospital psychiatry, 32(4), 345–359. https://doi.org/10.1016/j.genhosppsych.2010.03.006

1.22 -

Patient Health Questionnaire – 9 (PHQ-9)

Patient Health Questionnaire – 9 (PHQ-9) je krátký sebeposuzovací dotazník o 9 položkách, které korespondují s diagnostickými kritérii DSM-IV pro depresivní poruchu. Jedná se o modul deprese vyňatý z celého dotazníku PHQ, který slouží k určení závažnosti deprese a depresivních symptomů. Položky se dotazují na četnost zkušeností v posledních dvou týdnech.

Délka vyplňování

Vyplnění PHQ-9 zabere přibližně 3 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po vyhodnocení dotazníku pokusná osoba zjistí závažnost deprese či depresivních symptomů.

Klíčová slova

Patient Health Questionnaire, PHQ-9, deprese, depresivní porucha, depresivní symptomy

Scorování a interpretace

Při určování skóre PHQ-9 se každý jednotlivý symptom kóduje jako 0, 1, 2 nebo 3 a celkové skóre získané sečtením bodů se pohybuje od 0 do 27. Vyšší skóre znamená závažnější depresivní symptomy.

Odpovídací stupnice

Respondenti hodnotí položky na škále od 0 do 3 podle četnosti svých zkušeností v předchozím dvoutýdenním období (0=Vůbec ne, 1=Několik dní, 2=Více než polovinu dní, 3=Téměř každý den).

Reference

Daňsová, P., Masopustová, Z., Hanáčková, V., Kicková, K., & Korábová, I. (2016). Metoda Patient Health Questionnaire-9: Česká verze. Československá psychologie, 60(5), 468-481. https://www.researchgate.net/publication/313602110_The_patient_health_questionnaire-9_The_Czech_version

Haddad, M., Walters, P., Phillips, R., Tsakok, J., Williams, P., Mann, A., & Tylee, A. (2013). Detecting depression in patients with coronary heart disease: a diagnostic evaluation of the PHQ-9 and HADS-D in primary care, findings from the UPBEAT-UK study. PloS one, 8(10), e78493. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0078493

Kroenke, K., & Spitzer, R. L. (2002). The PHQ-9: A new depression diagnostic and severity measure. Psychiatric Annals, 32(9), 509–515. https://doi.org/10.3928/0048-5713-20020901-06

Kroenke, K., Spitzer, R. L., & Williams, J. B. W. (2001). The PHQ-9: Validity of a brief depression severity measure. Journal of General Internal Medicine, 16(9), 606–613. https://doi.org/10.1046/j.1525-1497.2001.016009606.x

1.23 -

Pictorial Empathy Test (PET)

Pictorial Empathy Test (PET) je stručný nástroj zachycující situační afektivní empatii respondenta. Je složen ze 7 fotografií zachycujících jedince (muže, ženy i děti) v tísni. Respondenti odpovídají na škále, jak moc emočně dojemná jim fotografie přijde. Využívání fotografií je validním způsobem, jak zkoumat afektivní empatii, protože výrazy emocí ve tváři jsou ústředním prvkem empatických reakcí a vytvářejí u pozorovatele mechanismus emocionální rezonance.

Délka vyplňování

Vyplnění PET zabere přibližně 5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Pokusná osoba o sobě zjistí, jak si stojí v oblasti empatie.

Klíčová slova

Pictorial Empathy Test, PET, empatie, afektivní empatie, fotografie

Scorování a interpretace

Pro získání celkového skóre je potřeba vypočíst průměrné skóre odpovědí. Vyšší skóre znamená vyšší míru afektivní empatie.

Odpovídací stupnice

Respondenti odpovídají na pětibodové škále: 1=vůbec ne, 2=trochu, 3=vzbuzuje určité pocity, 4=poměrně hodně, 5=velmi

Reference

Alcorta-Garza, A., San-Martín, M., Delgado-Bolton, R., Soler-González, J., Roig, H., & Vivanco, L. (2016). Cross-validation of the Spanish HP-version of the Jefferson Scale of Empathy confirmed with some cross-cultural differences. Frontiers in Psychology, 7, Article 1002. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2016.01002

Koirikivi, I. (2014). Measurement of affective empathy with Pictorial Empathy Test (PET) [Master’s thesis, University of Helsinki]. https://helda.helsinki.fi/bitstream/handle/10138/135570/measurem.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Lindeman, M., Koirikivi, I., & Lipsanen, J. (2018). Pictorial Empathy Test (PET): An easy-to-use method for assessing affective empathic reactions. European Journal of Psychological Assessment, 34(6), 421–431. https://doi.org/10.1027/1015-5759/a000353

1.24 -

Rosenbergova škála sebehodnocení (Rosenberg Self-Esteem Scale)

Rosenbergova škála sebehodnocení, originálně Rosenberg Self-Esteem Scale (RSES), stručný a široce využívaný nástroj k měření globálního sebehodnocení prostřednictvím hodnocení pozitivních i negativních pocitů týkajících se sebe sama. Škála byla koncipována jako jednodimenzionální, přesto byly na základě faktorové analýzy rozpoznány faktory sebeúcta a sebesnižování, které pozitivně nebo negativně souvisí s formulovanými výroky. Metoda obsahuje 10 položek: 5 formulovaných pozitivně a 5 negativně.

Délka vyplňování

Vyplnění celé škály zabere přibližně 2-3 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po vyhodnocení dotazníku respondent dostane informaci o výši svého sebehodnocení.

Klíčová slova

Rosenbergova škála sebehodnocení, Rosenberg Self-Esteem Scale, RSES, sebehodnocení, sebeúcta, sebesnižování

Scorování a interpretace

Celkové skóre se vypočte sečtením všech bodů položek, přičemž položky 3, 5, 8, 9, 10 jsou reverzní. Položky mohou být hodnoceny buď od 0 do 3 bodů (celkové skóre 0-30), nebo od 1 do 4 bodů (celkové skóre 10-40). Každopádně vyšší skóre znamená vyšší míru sebehodnocení.

Odpovídací stupnice

Respondenti na čtyřbodové škále Likertova typu vyjadřují míru souhlasu nebo nesouhlasu s jednotlivými položkami: „Naprosto souhlasím“ (3 nebo 4), „Souhlasím“ (2 nebo 3), „Nesouhlasím“ (1 nebo 2) a „Naprosto nesouhlasím“ (0 nebo 1).

Reference

Blatný, M., Urbánek, T., & Osecká, L. (2006). Structure of Rosenberg’s Self-Esteem Scale: Three-factor solution. Studia Psychologica, 48(4), 371-378. https://www.researchgate.net/publication/287594381_Structure_of_Rosenberg's_Self-Esteem_Scale_Three-factor_solution

Čerešník, M., Dolejš, M., Čerešníková, M., & Tomšik, R. (2022). Psychometric Analysis of Rosenberg’s Self-Esteem Scale. A Specific Application of the Scale on Adolescents Aged 11-19. TEM Journal, 11(4), 1732-1741. https://doi.org/10.18421/TEM114-39

Gnambs, T., Scharl, A., & Schroeders, U. (2018). The structure of the Rosenberg Self-Esteem Scale: A cross-cultural meta-analysis. Zeitschrift für Psychologie, 226(1), 14–29. https://doi.org/10.1027/2151-2604/a000317

Halama, P., & Biescad, M. (2006). Psychometrická analýza rosenbergovej skály sebahodnotenia s pouzitím metód klasickej teórie testov (CTT) a teórie odpovede na polozku (IRT)1. Ceskoslovenska Psychologie, 50(6), 569-583. https://www.proquest.com/scholarly-journals/psychometrická-analýza-rosenbergovej-skály/docview/235722430/se-2

Rosenberg, M. (1965). Society and the Adolescent Self-Image. Princeton, NJ: Princeton University Press. http://dx.doi.org/10.1515/9781400876136

1.25 -

Satisfaction With Life Scale (SWLS)

Satisfaction With Life Scale (SWLS) je velmi stručný pěti položkový sebeposuzovací dotazník určený k měření globální životní spokojenosti, která je chápána jako kognitivní složka subjektivní pohody. Respondent vyjadřuje míru souhlasu s pěti krátkými tvrzeními o vlastním životě.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere zhruba 1 minutu.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Pokusná osoba dostane informaci o míře své celkové životní spokojenosti.

Klíčová slova

Satisfaction With Life Scale, SWLS, životní spokojenost, subjektivní pohoda, globální spokojenost

Scorování a interpretace

Celkové skóre se získá sečtením bodů jednotlivých položek. Pohybuje se v rozmezí 5-35 a vyšší skóre znamená vyšší míru celkové spokojenosti se životem.

Odpovídací stupnice

Pokusné osoby odpovídají na sedmibodové škále Likertova typu od „Rozhodně nesouhlasím“ (1) po „Rozhodně souhlasím“ (7).

Reference

Diener, E., Emmons, R. A., Larsen, R. J., & Griffin, S. (1985). The Satisfaction With Life Scale. Journal of Personality Assessment, 49(1), 71–75. https://doi.org/10.1207/s15327752jpa4901_13

Hanzlová, R. (2022). An Item Response Theory Analysis and Psychometric Properties of the Czech Version of the Satisfaction with Life Scale. Survey Research Methods, 16(3), 371–385. https://doi.org/10.18148/srm/2022.v16i3.7940

Lewis, C. A., Shevlin, M. E., Smékal, V., & Dorahy, M. J. (1999). Factor structure and reliability of a Czech translation of the Satisfaction With Life Scale among Czech university students. Studia Psychologica, 41(3), 239–244. dostupné zde

Navrátil, M., & Lewis, C. A. (2006). Temporal Stability of the Czech Translation of the Satisfaction with Life Scale: Test-Retest Data over One Week. Psychological Reports, 98(3), 918–920. https://doi.org/10.2466/pr0.98.3.918-920

Pavot, W. G., Diener, E., Colvin, C. R., & Sandvik, E. (1991). Further validation of the Satisfaction With Life Scale: Evidence for the cross-method convergence of well-being measures. Journal of Personality Assessment, 57(1), 149–161. https://doi.org/10.1207/s15327752jpa5701_17

Pavot, W., & Diener, E. (1993). Review of the Satisfaction With Life Scale. Psychological Assessment, 5(2), 164–172. https://doi.org/10.1037/1040-3590.5.2.164

1.26 -

Screen for Early Eating Disorder Signs (SEEDS)

Screen for Early Eating Disorder Signs (SEEDS) je krátký sebeposuzovací screeningový nástroj určený pro použití v klinické praxi nebo ve výzkumu k identifikaci nebo potvrzení podezření rizika poruchy příjmu potravy. V originální verzi má 20 položek, v české adaptaci jich obsahuje 19 (položka 20 byla vyloučena, protože neodpovídala identifikovaným faktorům). 19 položek je rozdělených do tří faktorů: Tělesný vzhled (Body Image), který zahrnuje sedm položek zaměřených na subjektivní hodnocení vlastního fyzického vzhledu a tělesné hmotnosti, Pocity (Feelings), který se v sedmi položkách zaměřuje na vnímání vlastní nálady a zvládání stresu, a Kvalita života (Quality of Life), který sleduje spokojenost se životem a vztah k nejbližšímu sociálnímu okolí (pět položek).

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere 2-5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po vyhodnocení dotazníku respondent zjistí, jestli je ohrožen poruchou příjmu potravy, aby bylo případně možné zahájit včasnou intervenci k prevenci nebo zmírnění.

Klíčová slova

Screen for Early Eating Disorder Signs, SEEDS, porucha příjmu potravy, tělesný vzhled, pocity, kvalita života

Scorování a interpretace

Celkové skóre i skóre po jednotlivé subškály se získá sečtením bodů u jednotlivých položek (1-7). Vyšší skóre naznačuje vyšší riziko poruchy příjmu potravy.

Odpovídací stupnice

Respondenti odpovídají na sedmibodové Likertově stupnici, která je ukotvena slovně podle toho, na co se položka ptá (např. „Velmi smutně“ (7) až „Velmi šťastně“ (1)).

Reference

Powers, M. A., Richter, S., Ackard, D., & Craft, C. (2016). Development and validation of the Screen for Early Eating Disorder Signs (SEEDS) in persons with type 1 diabetes. Eating disorders, 24(3), 271–288. https://doi.org/10.1080/10640266.2015.1090866

Screen for Early Eating Disorder Signs (SEEDS). (2019). Health Partner Institute. https://www.healthpartners.com/institute/wp-content/uploads/2019/11/SEEDS_Background_Info.pdf

Sikorová, L., & Valiašková, T. (2020). Psychometric properties of the Czech version of the tool – screening for early eating disorder signs (SEEDS-CZ). Cent Eur J Nurs Midw, 11(3), 105-112. 10.15452/cejnm.2020.11.0016

1.27 -

Self-Compassion Scale (SCS)

Self-Compassion Scale (SCS) je spolehlivý a validní dotazník o 26 položkách, který hodnotí soucit se sebou samým, tedy to jak se sami k sobě chováme v těžkých časech. Respondenti u jednotlivých položek pomocí pětibodové Likertovy stupnice hodnotí, jak často se chovají daným způsobem. SCS obsahuje 6 vzájemně korelujících subškál, které jsou následovně ve vzájemné opozici: Laskavost k sobě versus Sebeodsuzování, Lidská sounáležitost versus Izolace, Všímavost versus Přílišné ztotožnění. Vzájemné korelace mezi faktory lze vysvětlit přítomností společného faktoru vyššího řádu – soucitu se sebou.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Respondent vyhodnocením dotazníku zjistí, jak citlivě se sám k sobě chová a jak vysoká či nízká je jeho míra sebesoucitu.

Klíčová slova

Self-Compassion Scale, SCS, soucit, soucit se sebou, sebesoucit, laskavost k sobě, sebeodsuzování, lidská sounáležitost, izolace, všímavost, přílišné ztotožnění

Scorování a interpretace

Celková míra soucitu se sebou je vyjádřena součtem průměrných výsledků v jednotlivých subškálách. Nejprve je ale nutné kódování obrátit u položek negativních subškál (tzn. u subškál sebeodsuzování, izolace a přílišného ztotožnění). Vyšší průměrné skóre tedy znamená vyšší míru sebesoucitu. Laskavost k sobě – položky: 5, 12, 19, 23, 26 Sebeodsuzování – položky: 1, 8, 11, 16, 21 Lidská sounáležitost – položky: 3, 7, 10, 15 Izolace – položky: 4, 13, 18, 25 Všímavost – položky: 9, 14, 17, 22 Přílišné ztotožnění – položky: 2, 6, 20, 24

Odpovídací stupnice

Pokusné osoby odpovídají na pětistupňové Likertově škály od „Téměř nikdy“ (1) po „Téměř vždy“ (5).

Reference

Benda, J. (2018). Alternative models of the Czech version of the Self-Compassion Scale (SCS-26- CZ). [online]. Retrieved from: https://www.researchgate.net/publication/325908787_Alternative_models_of_the_Czech_version_of_the_Self-Compassion_Scale_SCS-26-CZ

Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-136. https://www.jan-benda.com/downloads/benda_reichova2016.pdf

Instruments for Researchers. (2023). SELF-COMPASSION, Kristin Neff. Retrieved March 22, 2023, from https://self-compassion.org/self-compassion-scales-for-researchers/

Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and Identity, 2(3), 223–250. https://doi.org/10.1080/15298860309027

Neff, K. D. (in press). Self-Compassion: Theory, Method, Research, and Intervention. Annual Review of Psychology. 74, 193-218. https://doi.org/10.1146/annurev-psych-032420-031047

Neff, K. D., Tóth-Király, I., Yarnell, L. M., Arimitsu, K., Castilho, P., Ghorbani, N., Guo, H. X., Hirsch, J. K., Hupfeld, J., Hutz, C. S., Kotsou, I., Lee, W. K., Montero-Marin, J., Sirois, F. M., de Souza, L. K., Svendsen, J. L., Wilkinson, R. B., & Mantzios, M. (2019). Examining the factor structure of the Self-Compassion Scale in 20 diverse samples: Support for use of a total score and six subscale scores. Psychological assessment, 31(1), 27–45. https://doi.org/10.1037/pas0000629

1.28 -

Sensory Processing Sensitivity Questionnaire (SPSQ)

Sensory Processing Sensitivity Questionnaire (SPSQ) je krátký dotazník o 16 položkách zachycující celkovou míru senzitivity/citlivosti. Položky hodnotí dvě oblasti vysoké citlivosti a je tedy rozdělen do dvou subškál: subškála Senzorické senzitivity (Sensory sensitivity), která hodnotí citlivost smyslového zpracování, a subškála Jiné senzitivity (Other sensitivity), která zachycuje citlivost na emoce a různé životní zkušenosti. Položky nejsou formulovány jako výroky, ale většinou jako jednotlivá slova pokrývající klíčové oblasti vysoké citlivosti. Dotazník může být využíván jako celek nebo jen jeho subškála Senzorické senzitivity.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 2 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po vyplnění celého dotazníku se pokusná osoba dozví míru své senzitivity.

Klíčová slova

Sensory Processing Sensitivity Questionnaire, SPSQ, senzitivita, citlivost, senzorická senzitivita, jiná senzitivita

Scorování a interpretace

Celkové skóre je průměrem bodů všech položek. Pohybuje se tedy mezi 0-10, přičemž vyšší skóre naznačuje vyšší míru citlivosti.

Odpovídací stupnice

Pokusné osoby odpovídaly na stupnici 0-10 s následujícími hlavními záchytnými body: „0 = ve srovnání s ostatními na ně nejsem vůbec citlivý/á“; „5 = přibližně stejně citlivý/á jako lidé kolem mě“; a „10 = mnohem citlivější než lidé kolem mě“.

Reference

Malinakova, K., Novak, L., Trnka, R., & Tavel, P. (2021). Sensory Processing Sensitivity Questionnaire: A Psychometric Evaluation and Associations with Experiencing the COVID-19 Pandemic. International journal of environmental research and public health, 18(24), 12962. https://doi.org/10.3390/ijerph182412962

https://doi.org/10.17605/OSF.IO/SER9H

1.29 -

Spiritual Well-being Scale (SWBS)

Spiritual Well-being Scale (SWBS) je 20 položkový sebeposuzovací dotazník sloužící k měření celkové spirituální pohody. Dotazník zachycuje jak náboženský, tak sociálně psychologický rozměr, a je tedy rozdělen na dvě subškály: vertikální subškálu – Náboženská pohoda (Religious Well-Being) představuje well-being související s Bohem; a horizontální subškálu – Existenciální pohoda (Existential Well-being) se zaměřuje na smysl života a životní spokojenost. Každá škála obsahuje 10 krátkých tvrzení, ke kterým respondent vyjadřuje míru souhlasu.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere 10-15 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Respondent získá informaci o výši své celkové spirituální pohody, případně pohody v náboženském slova smyslu či existenciální pohody.

Klíčová slova

Spiritual Well-being Scale, SWBS, spirituální pohoda, náboženská pohoda, existenciální pohoda, well-being

Scorování a interpretace

Celkové skóre se získá sečtením bodů u jednotlivých položek. V české verzi se reverzně skórují pozitivně formulované položky (3, 4, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 17, 19 a 20). Vyšší celkové skóre tedy odpovídá nižší míře spirituální pohody a pohybuje se v rozmezí 20-120. Je možné také získat zvlášť skóre pro subškálu Náboženské pohody sečtením lichých položek a skóre pro subškálu Existenciální pohody sečtením sudých položek.

Odpovídací stupnice

Pokusné osoby odpovídají na šestibodové Likertově škále od „Rozhodně souhlasím“ (1) po „Rozhodně nesouhlasím“ (6).

Cut-off

Ne.

České normy

Ne.

Reference

Bufford, R. K., Paloutzian, R. F., & Ellison, C. W. (1991). Norms for the Spiritual Weil-Being Scale. Journal of Psychology and Theology, 19(1), 56–70. https://doi.org/10.1177/009164719101900106

Ellison, C. W. (1983). Spiritual Well-Being: Conceptualization and Measurement. Journal of Psychology and Theology, 11(4), 330–338. https://doi.org/10.1177/009164718301100406

Paloutzian, R.F. et al. (2021). The Spiritual Well-Being Scale (SWBS): Cross-Cultural Assessment Across 5 Continents, 10 Languages, and 300 Studies. In: Ai, A.L., Wink, P., Paloutzian, R.F., Harris, K.A. (eds) Assessing Spirituality in a Diverse World. Springer, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-52140-0_17

Spiritual Well-being Scale. (2023). WESTMONT. Retrieved March 27, 2023, from https://www.westmont.edu/psychology/raymond-paloutzian-spiritual-wellbeing-scale

Tavel, P., Sandora, J., Furstova, J., Lacev, A., Husek, V., Puzova, Z., Polackova Solcova, I., & Malinakova, K. (2021). Czech Version of the Spiritual Well-Being Scale: Evaluation and Psychometric Properties. Psychological Reports, 124(1), 366–381. https://doi.org/10.1177/0033294119898117

1.30 -

Test pro identifikaci poruch působených užíváním alkoholu (Alcohol Use Disorders Indentification Test)

Test pro identifikaci poruch působených užíváním alkoholu nebo originálně Alcohol Use Disorders Indentification Test (AUDIT) je jednoduchá screeningová metoda vyvinutá Světovou zdravotnickou organizací (WHO), která slouží k rychlé a včasné detekci osob s rizikovou konzumací alkoholu. Skládá se celkem z 10 položek, z nichž první tři se zaměřují na míru konzumace alkoholu, další tři položky se týkají výskytu možných příznaků závislosti a poslední čtyři jsou orientovány na důsledky zneužívání alkoholu a problémy, které může nadměrné pití alkoholu způsobit. Dotazník má verzi jak pro administraci odborníkem jako strukturované interview, tak i pro samostatné vyplnění. Více informací můžete najít zde.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po vyplnění dotazníku respondent zjistí, zda-li je jeho konzumace alkoholu v normě, riziková, škodlivá nebo se již jedná o závislost.

Klíčová slova

AUDIT, alkohol, riziková konzumace, závislost, užívání alkoholu, identifikace poruch

Scorování a interpretace

Možné odpovědi na otázky se skórují 0, 1, 2, 3, nebo 4 body, výjimkou jsou otázky 9 a 10, u kterých je možnost skórovat pouze 0, 2 a 4 body. Pro interpretaci se využívá sumární skór, který se pohybuje od 0 do 40. Přičemž 0 značí abstinenta, který nikdy neměl žádné problémy s alkoholem, 1-7 bodů značí konzumenta alkoholu s nízkým rizikem, 8-14 bodů naznačuje nebezpečnou nebo škodlivou konzumaci alkoholu a skóre 15 a více znamená pravděpodobnost závislosti na alkoholu (střední až těžká porucha způsobená užíváním alkoholu).

Reference

Babor, T.F., Higgins-Biddle, J.C., Saunders, J.B., Monteiro, M.G. (2001). AUDIT: The Alcohol Use Disorders Identification Test. Guidelines for Use in Primary Care. Second Edition. World Health Organization. https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/67205/WHO_MSD_MSB_01.6a.pdf?sequence=1

Saunders, J., Aasland, O., Babor, T., de la Fuente, J., & Grant, M. (1993). Development of the Alcohol Use Disorders Identification Test (AUDIT): WHO Collaborative Project on Early Detection of Persons with Harmful Alcohol Consumption–II. Addiction, 88(6), 791-804. https://doi.org/10.1111/j.1360-0443.1993.tb02093.x

Sovinová, H., & Csémy, L. (2010). The Czech audit: internal consistency, latent structure and identification of risky alcohol consumption. Central European Journal of Public Health, 18(3), 127-131. https://doi.org/10.21101/cejph.a3599

1.31 -

Three-Item Loneliness Scale (TILS)

Three-Item Loneliness Scale (TILS) je velice stručná metoda, která hodnotí pocity osamělosti a sociální izolace. Tento dotazník byl vytvořen z původní škály Revised UCLA Loneliness Scale, která čítala 20 položek. Položky se respondenta nepřímo ptají na jeho emoce spojené s osamělostí, přičemž toto slovo explicitně nezmiňují.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere zhruba 1 minutu.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po vyplnění dotazníku respondent získá povědomí o výši vnímané osamělosti.

Klíčová slova

Three-Item Loneliness Scale, TILS, osamělost, sociální izolace, samota

Scorování a interpretace

Prostým sečtením bodů u třech položek získáme celkové skóre v rozmezí 3-9, přičemž vyšší skóre značí vyšší úroveň osamělosti.

Odpovídací stupnice

Na otázky respondent odpovídá na tříbodové Likertově škále: „Téměř nikdy“ (1), „Někdy“ (2) a „Často“ (3).

Reference

Garg, N., Sharma, N., & Burgess, J. (2023). Three-item loneliness scale: Exploring the psychometric properties in the Indian context. Asian journal of psychiatry, 80, 103323. https://doi.org/10.1016/j.ajp.2022.103323

Hughes, M. E., Waite, L. J., Hawkley, L. C., & Cacioppo, J. T. (2004). A Short Scale for Measuring Loneliness in Large Surveys: Results From Two Population-Based Studies. Research on aging, 26(6), 655–672. https://doi.org/10.1177/0164027504268574

Russell D. W. (1996). UCLA Loneliness Scale (Version 3): reliability, validity, and factor structure. Journal of personality assessment, 66(1), 20–40. https://doi.org/10.1207/s15327752jpa6601_2

Trucharte, A., Calderón, L., Cerezo, E., Contreras, A., Peinado, V., & Valiente, C. (2021). Three-item loneliness scale: psychometric properties and normative data of the Spanish version. Current psychology (New Brunswick, N.J.), 1–9. Advance online publication. https://doi.org/10.1007/s12144-021-02110-x

1.32 -

Toronto Empathy Questionnaire (TEQ)

Toronto Empathy Questionnaire (TEQ) je poměrně stručný sebeposuzovací dotazník měřící emoční schopnost člověka porozumět ostatním a reagovat na ně. Byl tedy vyvinut k hodnocení obecného faktoru empatie, přičemž ji pojímá jako primárně emocionální proces. Obsahuje 16 tvrzení, jejichž frekvenci respondent hodnotí na Likertově stupnici.

Délka vyplňování

Pro vyplnění dotazníku je potřeba přibližně 5-7 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Respondent se po vyhodnocení dotazníku dozví míru své empatie.

Klíčová slova

Toronto Empathy Queastionnaire, TEQ, empatie, emocionální proces, vcítění

Scorování a interpretace

Pro získání celkového skóre je potřeba sečíst body u každé položky. Položky 2, 4, 7, 10, 11, 12, 14 a 15 jsou skórované reverzně. Celkové skóre se pohybuje v rozmezí 0-64 a vyšší skóre indikuje vyšší míru empatie.

Odpovídací stupnice

Respondenti zaznamenávají své odpovědi na pětibodové Likertově škále od „Nikdy“ (0) po „Vždy“ (1).

Reference

Novak, L., Malinakova, K., Mikoska, P., van Dijk, J. P., Dechterenko, F., Ptacek, R., & Tavel, P. (2021). Psychometric Analysis of the Czech Version of the Toronto Empathy Questionnaire. International Journal of Environmental Research and Public Health, 18(10), 5343. https://doi.org/10.3390/ijerph18105343

Spreng, R. N., McKinnon, M. C., Mar, R. A., & Levine, B. (2009). The Toronto Empathy Questionnaire: scale development and initial validation of a factor-analytic solution to multiple empathy measures. Journal of personality assessment, 91(1), 62–71. https://doi.org/10.1080/00223890802484381

Ursoniu, S., Serban, C. L., Giurgi-Oncu, C., Rivis, I. A., Bucur, A., Bredicean, A. C., & Papava, I. (2021). Validation of the Romanian Version of the Toronto Empathy Questionnaire (TEQ) among Undergraduate Medical Students. International journal of environmental research and public health, 18(24), 12871. https://doi.org/10.3390/ijerph182412871

Xu, R. H., Wong, E. L., Lu, S. Y., Zhou, L. M., Chang, J. H., & Wang, D. (2020). Validation of the Toronto Empathy Questionnaire (TEQ) Among Medical Students in China: Analyses Using Three Psychometric Methods. Frontiers in psychology, 11, 810. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2020.00810

1.33 -

Utrecht Work Engagement Scale (UWES)

Utrechtská škála pracovní angažovanosti, angl. Utrecht Work Engagement Scale (UWES) je devíti položkový dotazník, který hodnotí úroveň energie a psychické odolnosti při práci, stejně jako pocit důležitosti, inspirace, hrdosti, náročnosti a soustředění na práci. Ty jsou v souladu se třemi dimenzemi pracovního nasazení: energičností (vigour, položky 1, 2, 5), oddaností (dedication, položky 3, 4, 7) a pohlcením (absorption, položky 6, 8, 9).

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Respondent se o sobě dozví, do jaké míry je angažován ve své práci.

Klíčová slova

Utrecht Work Engagement Scale, UWES, Utrechtská škála pracovní angažovanosti, angažovanost, energičnost, oddanost, pohlcení, práce

Scorování a interpretace

Je možné spočítat celkové skóre pro každou dimenzi zvlášť sečtením položek dané dimenze a vydělením počtem těchto položek, nebo celkové skóre pro celou škálu obdobným postupem. Pohybuje se tedy v rozmezí 0-6, přičemž vyšší skóre značí vyšší míru pracovní angažovanosti.

Odpovídací stupnice

Respondent posuzuje jednotlivé výroky na Likertově škále, která odráží, jak často člověk tyto pocity v práci zažívá: 0=nikdy; 1=skoro nikdy/několikrát do roka nebo méně; 2=zřídka/jednou za měsíc nebo méně; 3=někdy/několikrát za měsíc; 4=často/jednou týdně; 5=velmi často/několikrát za týden; 6=vždy/každodenně.

Reference

Domínguez-Salas, S., Rodríguez-Domínguez, C., Arcos-Romero, A. I., Allande-Cussó, R., García-Iglesias, J. J., & Gómez-Salgado, J. (2022). Psychometric Properties of the Utrecht Work Engagement Scale (UWES-9) in a Sample of Active Health Care Professionals in Spain. Psychology research and behavior management, 15, 3461–3472. https://doi.org/10.2147/PRBM.S387242

Mills, M. J., Culbertson, S. S., & Fullagar, C. J. (2012). Conceptualizing and measuring engagement: An analysis of the Utrecht Work Engagement Scale. Journal of Happiness Studies: An Interdisciplinary Forum on Subjective Well-Being, 13(3), 519–545. https://doi.org/10.1007/s10902-011-9277-3

Schaufeli, W. and Bakker, A. (2004) UWES Utrecht Work Engagement Scale Preliminary Manual. Occupational Health Psychology Unit Utrecht University, Utrecht. https://www.wilmarschaufeli.nl/publications/Schaufeli/Test%20Manuals/Test_manual_UWES_English.pdf

Schaufeli, W. B., Bakker, A. B., & Salanova, M. (2006). The Measurement of Work Engagement With a Short Questionnaire: A Cross-National Study. Educational and Psychological Measurement, 66(4), 701–716. https://doi.org/10.1177/0013164405282471

1.34 -

Velká pětka (Big Five Inventory)

Velká pětka neboli Big Five Inventory (BFI) je validní a spolehlivý psychodiagnostický nástroj určený k měření pěti dimenzí lidské osobnosti. Na vícedimenzionální osobnostní inventář je poměrně stručný (celkem 44 položek) a skládá se z krátkých vět s poměrně přístupnou slovní zásobou. Konkrétně měří následující dimenze lidské osobnosti:

• Neuroticismus
• Přívětivost
• Extraverzi
• Svědomitost
• Otevřenost

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 10 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Po dokončení dotazníku se respondent se o sobě dozví, jak si stojí v jednotlivých osobnostních dimenzích.

Klíčová slova

velká pětka, osobnost, extraverze, neuroticismus, přívětivost, svědomitost, otevřenost

Scorování a interpretace

Extraverze: 1, 6R, 11, 16, 21R, 26, 31R, 36. Přívětivost: 2R, 7, 12R, 17, 22, 27R, 32, 37R, 42. Svědomitost: 3, 8R, 13, 18R, 23R, 28, 33, 38, 43R. Neuroticismus: 4, 9R, 14, 19, 24R, 29, 34R, 39. Otevřenost: 5, 10, 15, 20, 25, 30, 35R, 40, 41R, 44. Před zahájením vyhodnocení je nutné převést skóry u reverzních položek (označeny R za číslem položky), které měří opačné póly rysů. Sečtením bodů získáme celkové skóre u každé dimenze. Vyšší skóre znamená vyšší míru rysu.

Odpovídací stupnice

Pro odpovědi je v metodě BFI využívána škála Likertova typu, kdy proband vyjadřuje svůj souhlas na pětibodové stupnici (1 = zcela nesouhlasím, 2 = spíše nesouhlasím, 3 = ani nesouhlasím, ani souhlasím, 4 = spíše souhlasím, 5 = zcela souhlasím).

Reference

Benet-Martínez, V., & John, O. P. (1998). Los Cinco Grandes across cultures and ethnic groups: Multitrait-multimethod analyses of the Big Five in Spanish and English. Journal of Personality and Social Psychology, 75(3), 729–750. https://doi.org/10.1037/0022-3514.75.3.729

Hřebíčková, M., Jelínek, M., Blatný, M., Brom, C., Burešová, I., Graf, S., Mejzlíková, T., Vazsonyi, A., & Zábrodská, K. (2016). Big Five Inventory: Základní psychometrické charakteristiky české verze BFI-44 a BFI-10. Československá psychologie, 60(6), 567-583. https://dostal.vyzkum-psychologie.cz/soubory/BFI2.pdf

John, O. P., & Srivastava, S. (1999). The Big-Five trait taxonomy: History, measurement, and theoretical perspectives. In L. A. Pervin & O. P. John (Eds.), Handbook of personality: Theory and research (102–138). http://jenni.uchicago.edu/econ-psych-traits/John_Srivastava_1995_big5.pdf

John, O. P., Naumann, L. P., & Soto, C. J. (2008). Paradigm Shift to the Integrative Big-Five Trait Taxonomy: History, Measurement, and Conceptual Issues. In O. P. John, R. W. Robins, & L. A. Pervin (Eds.), Handbook of personality: Theory and research (114-158). https://www.ocf.berkeley.edu/~johnlab/bigfive.htm

1.35 -

Vicarious Trauma Scale (VTS)

Vicarious Trauma Scale (VTS) je krátký dotazník hodnotící úroveň subjektivního stresu spojeného s prací s traumatizovanými klienty. Hodnotí tedy zástupné (sekundární) trauma u jedinců, kteří jsou ve své práci sekundárně vystaveni traumatizujícímu materiálu. Skládá se z 8 tvrzení, se kterými respondenti vyjadřují míru souhlasu. VTS má potenciál jako screeningový nástroj pro využití v praxi

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 3 minuty.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyhodnocením dotazníku proband zjistí, jestli je ohrožen zástupným traumatem.

Klíčová slova

Vicarious Trauma Scale, VTS, trauma, zástupné trauma, stres

Scorování a interpretace

Celkové skóre je získáno sečtením bodů všech položek. Pohybuje se v rozmezí 8-56 a vyšší skóre je spojeno s vyšším rizikem zástupného traumatu.

Odpovídací stupnice

Tvrzení jsou ohodnoceny mírou souhlasu na sedmistupňové Likertově škále od „Silně nesouhlasím“ (1) po „Silně souhlasím“ (7).

Reference

Aparicio, E., Michalopoulos, L. M., & Unick, G. J. (2013). An examination of the psychometric properties of the Vicarious Trauma Scale in a sample of licensed social workers. Health & social work, 38(4), 199–206. https://doi.org/10.1093/hsw/hlt017

Benuto, L., Singer, J., Cummings, C., & Ahrendt, A. (2018). The Vicarious Trauma Scale: Confirmatory factor analysis and psychometric properties with a sample of victim advocates. Health & social care in the community, 26(4), 564–571. https://doi.org/10.1111/hsc.12554

Jimenez, R., Andersen, S., Song, H., & Townsend, C. (2021). Vicarious trauma in mental health care providers. Journal of Interprofessional Education & Practice, 24(100451). https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.xjep.2021.100451

Vrklevski, L. P., & Franklin, J. (2008). Vicarious trauma: The impact on solicitors of exposure to traumatic material. Traumatology, 14(1), 106–118. https://doi.org/10.1177/1534765607309961

1.36 -

Škála každodenní spirituální zkušenosti (Daily Spiritual Experience Scale)

Škála každodenní spirituální zkušenosti, originálně Daily Spiritual Experience Scale (DSES) je široce využívaný nástroj, který kvantifikuje subjektivní prožívání transcendentna. Koncept spirituality je zde vymezen na úrovni prožívání, není tedy vázán na konkrétní náboženskou orientaci, a proto je univerzálně využitelný pro měření subjektivního spirituálního prožívání. V originální verzi se dotazník skládá z 16 krátkých vět, které jsou hodnoceny šesti stupňové modifikované Likertově škále (kromě poslední položky, která má čtyř stupňovou stupnici). V české modifikaci je položek 15 (vynechána položka 5).

Délka vyplňování

Vyplnění DSES zabere přibližně 5-10 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Respondent získá vyplněním škály povědomí a intenzitě svého spirituálního prožívání.

Klíčová slova

DSES, spiritualita, spirituální prožívání, spirituální zkušenost, transcendence

Scorování a interpretace

Na začátek je nutné zmínit, že poslední položka 16 je reverzní a má jako jediná čtyř bodovou stupnici. Autorka uvádí několik způsobů skórování. První možností je sečtení bodů všech položek, včetně reverzního skóru položky 16 (celkový skór mezi 16-94 body). Dále je možné použití průměrného skóru, kde autorka doporučuje rozprostření 4 bodů položky 16 do šestibodové škály. Třetí možností je dichotomizace otázek. Vysoké hodnoty skóru v DSES neintuitivně odpovídají nízké intenzitě spirituálního prožívání, proto je možné celkový výsledek obrátit.

Odpovídací stupnice

Respondenti odpovídají u položek 1-15 na šesti bodové modifikované Likertově škále (1 = mnohokrát denně, 2 = každý den, 3 = většinu dní, 4 = některé dny, 5 = občas, 6 = nikdy). Poslední položka 16 „Jak blízko Bohu se celkově cítíte?“ má na škále pouze 4 možnosti (1 = vůbec ne, 2 = docela blízko, 3 = velmi blízko, 4 = nejblíže, jak je to možné).

Reference

Daily Spiritual Experience Scale. (2023). Retrieved February 22, 2023, from https://www.dsescale.org/

Maliňáková, K., Trnka, R., Šarníková, G., Smékal, V., Fürstová, J., & Tavel, P. (2018). Psychometrická analýza škály každodenní spirituální zkušenosti (DSES) v českém prostředí. Československá psychologie, 62(Supplement 1), 100-113. https://www.academia.edu/42034876/Psychometrick%C3%A1_anal%C3%BDza_%C5%A1k%C3%A1ly_ka%C5%BEdodenn%C3%AD_spiritu%C3%A1ln%C3%AD_zku%C5%A1enosti_DSES_v_%C4%8Desk%C3%A9m_prost%C5%99ed%C3%AD

Underwood, L. (2006). Ordinary Spiritual Experience: Qualitative Research, Interpretive Guidelines, and Population Distribution for the Daily Spiritual Experience Scale. Psychology of Religion, 28(1), 181-218. https://doi.org/https://doi.org/10.1163/008467206777832562

Underwood, L., & Teresi, J. (2002). The daily spiritual experience scale: development, theoretical description, reliability, exploratory factor analysis, and preliminary construct validity using health-related data. Ann Behav Med, 24(1), 22-33. https://doi.org/10.1207/S15324796ABM2401_04

1.37 -

Škála prožitku viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES)

Guilt and shame Experience Scale (GSES) neboli Škála prožitků viny a zahanbení je krátká spolehlivá sebeposuzovací metoda měřící prožívání pocitů viny a hanby. Tento osmi položkový dotazník je rozdělen na dvě subškály po čtyřech položkách, z nichž každá sytí jeden konstrukt (vina a hanba). Jednotlivé položky jsou krátké výroky, ke kterým dotazovaný vyjadřuje míru ztotožnění na čtyřbodové škále od „vůbec ne“ po „hodně“.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku nezabere více než 5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyplněním škály proband zjistí, jak silně prožívá pocity viny a zahanbení.

Klíčová slova

GSES, škála, vina, hanba, zahanbení, stud

Scorování a interpretace

Celkové skóre GSES se vypočítá součtem odpovědí na všechny položky, pohybuje se tudíž v rozmezí od 8 do 32, přičemž vyšší skóre odpovídá vyššímu prožívání viny a studu.

Odpovídací stupnice

Respondenti odpovídají u každé položky na čtyř stupňové slovně ukotvené Likertově škále od „vůbec ne“ (1) po „hodně“ (4).

Reference

Malinakova, K., Furstova, J., Kalman, M., & Trnka, R. (2020). A Psychometric Evaluation of the Guilt and Shame Experience Scale (GSES) on a Representative Adolescent Sample: A Low Differentiation between Guilt and Shame. International Journal of Environmental Research and Public Health, 17(23). https://doi.org/https://doi.org/10.3390/ijerph17238901

Malinakova, K., Cerna, A., Furstova, J., Cermak, I., Trnka, R., & Tavel, P. (2019). Psychometric Analysis of the Guilt and Shame Experience Scale (GSES). Ceskoslovenska psychologie, 63(2), 177-192. https://www.academia.edu/42034885/Psychometric_analysis_of_the_guilt_and_shame_experience_scale_GSES_

1.38 -

Škála vnímaného stresu (Perceived Stress Scale)

Škála vnímaného stresu (Perceived Stress Scale, PSS-10) je široce používaný nástroj k měření vnímaného psychického stresu. Jedná se o validní a spolehlivý sebeposuzující dotazník, který zjišťuje, nakolik respondenti vnímají svůj život jako nepředvídatelný, nekontrolovatelný a přetížený. PSS obsahuje 10 otázek, které se ptají na pocity a myšlenky respondenta za poslední měsíc. Jelikož je úroveň stresu ovlivněna každodenními potížemi, významnými událostmi a změnami ve zvládání stresu, prediktivní validita PSS po čtyřech až osmi týdnech rychle klesá.

Délka vyplňování

Vyplnění celého dotazníku zabere přibližně 5 minut.

Individualizovaná zpětná vazba pro respondenta

Vyplněním dotazníku respondent zjistí prožívanou míru stresu a jeho porovnání s populací.

Klíčová slova

PSS-10, škála vnímaného stresu, stres, psychický stres, úroveň stresu

Scorování a interpretace

Před výpočtem celkového skóre je nutné převést pozitivně formulované položky dotazníku na reverzní skór (jedná se o položky 4, 5, 7 a 8). Sečtením bodů u všech položek získáme skóre od 0 do 40, kdy vyšší skóre indikuje vyšší míru subjektivně vnímaného stresu.

Odpovídací stupnice

Probandi odpovídají na pěti bodové škále Likertova typu, přičemž 0 = nikdy, 1 = téměř nikdy, 2 = někdy, 3 = docela často a 4 = velmi často.

Reference

Buršíková Brabcová, D., & Kohout, J. (2018). Psychometrické ověření české verze Škály vnímaného stresu. E-psychologie, 12(1), 37-52. https://doi.org/https://doi.org/10.29364/epsy.311

Cohen, S., Kamarck, T., & Mermelstein, R. (1983). A Global Measure of Perceived Stress. Journal of Health and Social Behavior, 24(4), 385–396. https://doi.org/10.2307/2136404

Perceived Stress Scale (PSS-10). (2021). NovoPsych. Retrieved February 27, 2023, from https://novopsych.com.au/assessments/well-being/perceived-stress-scale-pss-10/

Perceived Stress Scale (PSS-10). (2021). CORC. Retrieved February 27, 2023, from https://novopsych.com.au/assessments/well-being/perceived-stress-scale-pss-10/